Ilenge a Kisa podruhé

V úterý nás čekala znovu cesta do školy v Ilenge. Byli jsme prohlédnout a nafotit jak pokračuje práce, na které jsme se domluvili. Tato škola nás zase nezklamala. Měli hotovou podlahu a vnitřní omítky a dokončovali omítky vnější. Tak budou moci třídu hned používat. Z každé třídy jsme odměnili 3 nejlepší žáky malou pozorností a škole jsme věnovali fotbalový míč. Takže následovalo hravé dopoledne. Kluci hráli fotbal, děvčata netbol a ti, kteří nepovzbuzovali hráli kuličky apod. Docela mě pobavila oprava jedné fotbalové branky těsně před utkáním, tak přikládám fotku. Protože fotbal hráli sedmáci proti šesťákům, bála jsem se, že to nebude spravedlivé, že ti menší jsou slabší. Moje obavy byly zbytečné – mladší se předvedli jako mrštnější a, i když utkání skončilo nerozhodně, šesťáci byli rozhodně lepší.  Zajímavý byl rozdíl oproti Mahangu v hřišti – v Mahangu se za každým hráčem pořádně prášilo a tady hráli v docela vysoké trávě. V netbolu byl oproti Mahangu znatelný rozdíl v úrovni. Tady měla hra opravdu spád.

Pak nás čekala návštěva sirotků, pro které nás škola požádala o pomoc. Na jejich návštěvu s náma jela i sestra Epifania. Jedním z nich je dívka Donaldia, které je 15 let. Žije se svýma dvěma sourozenci, o které se stará  - bratrem, který je v 7. třídě a sestrou, která je v 5.třídě. Spolu s ní tam byla sousedka. Donaldia je vynikající hráčka netbolu a mohla by hrát i v národním družstvu, ale jako sirotek nemá šanci. Měla by nyní chodit na střední školu, ale nemá kdo zaplatil školné. O jejich otci nikdo nic neví. Dříve žili s matkou, ale ta ochrnula na půlku těla a žije jinde a nemůže se o ně starat. Domluvilo se, že by se Donaldia mohla přestěhovat do centra do Mahanga spolu se sestrou. Učitel ze školy v Ilenge se bude snažit zařídit nástup na střední školu v Mswiswi. U mladší sestry přestup na jinou školu nebude problém, ale u bratra to nepůjde, protože je v sedmém ročníku a už je zaregistrován pro závěrečné zkoušky. Musí tedy tady dokončit tento školní rok základní školu. Další dívkou byla Violet, která chodí do 5.třídy. Rodiče jí zemřeli. Nyní žije u svých prarodičů, ale ti se už nezvládají o ni postarat. Když vidím děti, které jsou už tak brzy sami,bez někoho blízkého, uvědomuji si, jak potřebují zakusit, že jsou někde vítáni a přijímáni.

Bohužel jsme nemohli v pondělí jet na schůzku do školy v Kise, protože jsme schůzovali v Utengule. Domluvili jsme se tedy, že vše potřebné vyřešíme na dálku. Mají pro nás dopis. V tomto roce není možné školu v Kise podpořit, ale naši pomoc budou v budoucnu jistě potřebovat. S partnerskou školou z Ratíškovic jsme se dohodli, že peníze uschováme pro příští rok.

Ještě nás čekala návštěva základní školy v Majombo, která nás - stejně jako škola v Utengule - požádala, zda bychom pro ně mohli najít partnerskou školu v České republice. Je to docela blízko školy v Ilenge a Kise. Je to oblast, kde se pěstují banány, čaj, ananas. Krajina je opravdu nádherná. Je zajímavé, jak jsou zde úplně jiné podmínky než v Mahangu. Školu jsme nafotili, vše potřebné zjistili,ale ani tady jsme nic nemohli slíbit.