Galula podruhé

Ve středu jsme se brzy  ráno vydali znovu  na cestu do Galuly. Opravdu nechápu, jak jsme mohli  v minulém roce tuto cestu absolvovat ve třech na jedné motorce. Ano škola v Galule nás nezklamala – za peníze z jejich partnerské školy nachali pro školku vyrobit 25 nových lavic a 10 starých nechali opravit a upravit velikost. Každá lavice je pro dvě děti. Měli již také hotovou vnítřní i vnější omítku a právě malovali. Školka má nyní 61 dětí a hned po vymalování a natření tabule se může hned používat. Je to nyní jejich nejpěknější třída. Velmi rádi jsme dětem ze školky předali dárky z jejich partnerské školy z Dubňan. Ušili pro ně látkové obaly na nafukovací balónky, aby jim déle vydržely. Můžu dosvědčit, že vydrží opravdu déle – za tu dobu, co jsme tam byli, praskly jen 3 J, a to je děti opravdu nešetřily. Poslali jim však dostatečnou zásobu náhradních. Tento dárek způsobil opravdu velkou radost. I této škole jsme věnovali fotbalový míč, za který byli velmi vděční.

Cestou z Galuly projíždíme oblastí, kde se pěstuje mango. Tak jsem cestou zpětkoupila plnou tašku manga asi za 13Kč pro kluky do Mahanga.

Tímto dnem rozpouštíme v Tanzánii zimní bezmámovský tým. Chris zítra odjíždí do Čech. Já tady ještě pár dní zůstanu. Sice do ČR přiletíme ve stejný den, ale Chris musí ještě absolvovat „malou“ zajížďku do Etiopie pro vízum. Tak mu přeju šťastnou cestu J.